LPIS a jeho význam pro dotace

LPIS funguje jako referenční báze obsahující mimo jiné geografická data, která jsou základem pro platby na plochu.

V praxi je běžné, že žadatel o dotaci (zejména v případě SAPS) přebírá výměry pozemku vedeného v LPIS do žádosti o dotaci. Přímá vazba LPIS na dotace je tedy zřejmá.

LPIS rovněž funguje jako základní podklad pro kontroly na místě, které provádí orgány státní správy (např. SZIF). Cílem těchto kontrol je ověření plnění podmínek definovaných pro opatření, v rámci nichž žadatel žádá o dotaci a rovněž údajů uvedených v žádosti o dotaci – tedy i výměry pozemku.

Pokud je souhrnná výměra všech pozemků zjištěná při kontrole výrazně odlišná od výměry uvedené v žádosti, je žadateli udělena sankce – tj. snížení platby.

Zároveň pokud je při kontrole zjištěno, že žadatel obhospodařuje plochu větší, než je plocha v LPIS, je dotace vypočítána pouze z výměry evidované v LPIS.

Platí tedy, že v zájmu žadatele o dotaci je, aby tyto dvě výměry (deklarovaná a skutečná) byly shodné.

Řešení, které nabízíme, směřuje právě k tomuto cíli. Smyslem našeho snažení je optimalizace pozemků, které jsou na žadatele o dotaci vedeny v LPIS, a to tak, aby:

1. nehrozilo nebezpečí, že mu bude z důvodů nesouladu LPIS se skutečností udělena sankce,
2. došlo k vyloučení případů, kdy žadatel obhospodařuje více, než má vedeno v LPIS a přichází tím o peníze, které by na dotaci mohl získat.